Centrální lázně č. p. 385

V meziválečném období byl bytový standard odlišný od toho, který byl preferován po 2. světové válce. V kolonii se nacházely jedno a dvoupokojové byty, které sice byly vybaveny toaletami, ale nikoliv koupelnou.

V roce 1930 začaly ve Velflíkově ulici č. p. 385 fungovat lázně pro místní obyvatele, jejichž stavební náklady včetně veškerého provozního vybavení přesáhly 700 000 korun. V přízemí byla pokladna, čekárna, dvě šatny a dvacet sprch, v prvním patře čekárna, devět vanových koupelen (vany byly schopny pojmout až 200 litrů vody) a byt správce lázní s pokojem, kuchyní a kabinetem (dva pokoje byly ještě v podkroví). Voda ke koupání a vytápění se připravovala ve dvojdílném kotelním agregátu, umístěném ve sklepě. Cena za osprchování dospělého člověka činila jednu korunu, pro děti padesát haléřů, napuštěná vana stála dvě koruny. V roce 1934 evidoval správce 2 984 zákazníků, přesto hovořil o nízké návštěvnosti, kterou si vysvětloval vysokým vstupným. Koupele byly v provozu jen tři dny v týdnu, i proto začal být podnik prodělečný a propadl se do ztráty 19 613 korun. Ubytovací úřad se proto rozhodl provést mezi obyvateli kolonie výzkum, zda by došlo ke zvýšení návštěvnosti, pokud by byla snížena cena. Snažil se tak nalákat zákazníky z kolonie zpátky do lázní a vstupné následně zvýšit. Kromě toho byl propuštěn pokladník, jehož pozici musel nově zastat lázeňský správce František Matušinský, kterému pomáhala manželka Emma. Lázně byly otevřeny pouze v pátek a sobotu, pro muže od desáté do sedmnácté hodiny, pro ženy mezi sedmnáctou a dvacátou hodinou. Později byly lázně otevřeny každou středu pro ženy a každý pátek pro muže. Obyvatelům kolonie byla v přízemí k dispozici sušárna a mandl prádla.

Provoz lázní byl ukončen v šedesátých letech 20. století. V první polovině let sedmdesátých prostory sloužily jako sauna a prodejna textilu. V červnu 1975 požádal Obvodní podnik bytového hospodářství Ostrava 3 o povolení změny účelu interiéru na provozovny pro své techniky s odůvodněním, že společné koupelny již nejsou využívány. Stavební úpravy zahrnovaly mj. vybourání dveří a příček. Nově vznikly dvě provozní kanceláře, sociální zařízení a místnost pro pomocné síly. Celá přestavba byla dokončena již v září 1975. Došlo tak k větší operativě při zajišťování nezbytných údržbářských prací bytových jednotek. K dalšímu rozšíření prostor pro Obvodní podnik bytového hospodářství došlo o patnáct let později, poté co se po Žofii Mohylové uvolnil podkrovní byt III. kategorie o velikosti 1+1. Jelikož dům nebyl zařazen do plánované modernizace bytového fondu, neměl odbor výstavby Obvodního národního výboru žádné výhrady.

Zcela jiného využití objekt nabyl po roce 1989. Nejprve byly v únoru 1991 prostory kolaudovány na fitcentrum včetně rehabilitačních masáží pod vedením Jarmily Weissové. Koncem prosince 1993 majitelka požádala o změnu užívání přízemí na provozování herny zahrnující kulečníkové stoly, hrací automaty a bar s kapacitou třicet pět osob. Do prvního patra byly umístěny šatny se sprchami a místnost pro personál. Přeměna interiérů proběhla za souhlasu krajského hygienika MUDr. Jaroslava Volfa. Podkroví domu od roku 1996 využívala stavební a realitní společnost N. B. S. s. r. o. V dubnu 1999 začala po obdržení stavebního povolení podle investora Romana Šostka částečná rekonstrukce herny. Vybouráním cihlových příček do bývalé klubovny se podařilo navýšit její kapacitu o dalších čtrnáct míst. Zároveň došlo k úpravě vstupu do podniku se samostatným schodištěm. Také se podařilo oddělit prostor hracích automatů od ostatní části podniku. Podlahy byly vyspraveny potěrem a pokryty textilní krytinou. Od roku 1999 nese herna oficiální název Billiard bar. Objekt č. p. 385 nebyl během posledních dvaceti let využíván pouze ke komerčním účelům. Od března 2002 se v prvním patře nacházela provozovna umělecké činnosti v oboru knižní vazby, grafiky a kaligrafie. Výtvarný ateliér PhDr. Elišky Čabalové, bytem Jubilejní č. p. 282, si nevyžádal žádné zásadní stavební úpravy.

V roce 2020 prošla budova lázní generální rekonstrukcí jako poslední objekt ve vlastnictví městského obvodu Ostrava-Jih. Původní bar byl nahrazen vkusnou kavárnou, ostatní patra slouží jako kancelářské prostory.