Etapy výstavby

Nedostatek bytů, první světovou válkou zničený bytový fond, tristní stav starých domů, příchod dělníků do Ostravy za průmyslem – to jsou hlavní důvody, proč Vítkovické železárny začaly v roce 1921 budovat v severní části Hrabůvky moderní dělnickou kolonii. V první etapě zde bylo postaveno devět nouzových domů.

Po odeznění poválečné hospodářské krize začaly Vítkovické železárny projektovat dostavbu své závodní kolonie v Hrabůvce. Projekční práce byly svěřeny architektu Ernstu Kornerovi, podle jehož návrhů bylo postaveno v letech 1926 až 1932 devětaosmdesát domů s 585 byty (62 % areálu kolonie). V rámci druhé stavební etapy vznikla také budova knihovny…

Další stavební vývoj Jubilejní kolonie přinesl počátek 2. světové války. Nová německá správa železáren se v roce 1939 rozhodla kolonii rozšířit o dalších šest domů, které byly napojeny přímo na starší domy z II. stavební etapy. Stavba domů III. stavební etapy byla realizována od listopadu 1939 do října 1940. V areálu kolonie přibylo nových…

K obnovené výstavbě nových domů došlo ve válečných letech 1941–1942, kdy bylo vystavěno v rámci čtvrté etapy dvanáct obytných jednopatrových domů na Jubilejní ulici (mezi ulicemi Mládeže a Dvouletky) v duchu tzv. německého Heimatbaustilu. Původní plán počítal se stavbou šestatřiceti řadových a nárožních domů, vlivem kolapsu…

Poslední, tedy pátá etapa rozšíření kolonie byla zahájena po 2. světové válce v rámci dvouletého hospodářského plánu. Válkou poškozený bytový fond bylo třeba rozšířit, měl-li se rozvíjet průmysl na Ostravsku. Dne 28. července 1946 byl proveden slavnostní výkop pro osmnáct nových domů A–Q, tzv. dvouletek. Nové domy,…